Já versus výstava versus 20 let

Ačkoliv už je to týden, pořád vstřebávám každou chvilku posledního víkendu. Musím přiznat, že jsem si až před dvěma dny pořádně uvědomila dvě věci. První je, že už nepatřím mezi náctileté a je ze mě dvacítka, a druhou věcí je má vernisáž. (Slovní spojení "Má vernisáž" jsem si dost oblíbila a pokaždé, když ho můžu napsat či vyslovit, si ho řádně vychutnávám)
A protože pocitů, dojmů i fotek mám mnoho, ráda bych se o všechny myšlenky s vámi podělila. Vždyť by byl hřích to nesepsat.

Secret lover called autumn

Opět se ozývám po dvou týdnech a cítím se jako opravdu zaneprázdněný člověk. Samé akce, zařizování nebo malování. Ale po tomto týdnu už by snad vše mělo jít jako po vlásku a já se s radostí budu moci vrhnout na ty super podzimní a zimní články, recenze a tipy. Dnešní článek jsem nechtěla vynechat, ale ani zanedbat. A protože už mě poslední měsíce navnadily na správnou vlnu, ráda bych se také, jak je zvykem v tomto období, podělila o to nejlepší z podzimu, co na něm miluji a s čím se sami snad ztotožníte.

Love-hate recenze

I já se dokážu někdy ozvat. A ode dneška se budu snad opět ozývat pravidelně. Tentokrát se toho událo opravdu moc a já jednoduše nestíhala. Kromě zkoušky jsem byla celý víkend, a tím myslím od rána do večera, na brigádě. Přesněji jsme hlídali malé děti a hráli si s Hot wheels, ale i taková práce existuje a ať už to vypadá jakkoliv, stíhá se stejně těžko.

A pokud nepracuji nebo neplním své předem slíbené plány (nebo náhodou nejsem opět nemocná, k čemuž došlo tak rychle, že jsem ani nestihla mrknout), tak maluji. 12.10. totiž pořádám vernisáž, takže pokud tu mám někoho z Karlovarského kraje a máte čas, můžete se stavit (více info tady). Mám tedy program docela nabitý. Dnešek jsem ale pojala produktivně, a jelikož jsem se opět nedostala na Dyzajn market, mohu svůj volný den věnovat plnění povinností. A také napsání článku.

Když jsem přemýšlela, jak dnešní článek bude vypadat, mrzela mě představa, že by se jednalo o recenzi jediného produktu, a ještě špatného. Nebo, špatného... Vše se dozvíte níže. Proto jsem se rozhodla pro takovou "love-hate" recenzi.

Zas jednou s foťákem v rukou

Vím vím, dva týdny zpoždění je dost, ale věřte tomu nebo ne, mám v hlavě příliš myšlenek, příliš povinností a vše dohromady je těžké zvládat. A tak jsem se necítila pro vydání článku. Příští týden se ale snad vše změní a opět budu fresh a vrhnu se na vše s plnou chutí.

Jeden z těch hektických dní jsem strávila v těch nejzajímavějších, a zároveň asi nejvíce nebezpečných koutech našeho města. A procházet se tam s drahým foťákem fakt není moc sranda. Co jsem tam však dělala je důležitější. Dva mí kamarádi si vytvořili vlastní značku. Jednou jsem vydávala článek, kde se raduji z úspěchů mých spolužáků a dalších lidí z mé školy. A tato věc by se tam jistě také zařadila, kdybych jej psala znovu. Měla jsem tedy tu čest jim nafotit takovou miloučkou kolekci.